Jak se skutečně narodil Fakturoid
This post is in Czech only.
Příběh Fakturoidu z pohledu člověka, který jeho vývoj sledoval tak nějak z povzdálí
Po světě spolu chodí spousta lidí, ale tihle dva se vyloženě hledali. Nevím, jak se vlastně nakonec našli, ale mělo to určitě něco společného s velikostí českého webového rybníčku.
Ze začátku vše probíhalo naprosto standardně. Nejdřív zjistili, že je baví si spolu povídat. Pak se z toho vyklubalo nějaké to pozvání na kafe.. A nakonec se jednou při diskuzi o tajemných Signálech dohodli, že si spolu pořídí děťátko.
Tedy abych byl přesnější - robotí děťátko. Normální děti už dneska prostě nejsou v módě a robotí děťátko má řadu výhod. Nejí, nespí, neřve. Akorát ho udělat trvá trošku déle.
I za použití nejmodernějších metod pro rychlý růst robůtků, jako je jízda na kolejích či ozařování jasným světlem z nakousnutého jablka ve dvě ráno, to trvalo rok.
Prenatální vývoj našeho robůtka probíhal poměrně dobře, přesně dle příručky pro mladé rodiče - Getting Real. Zodpovědní rodiče se věnovali každému detailu a velmi rychle si uvědomili, že by bylo chytré malého robůtka něco naučit, aby nebyl jako všechny ostatní děti pasivem, ale stal se aktivem.
No a co je na světě jednoduššího než český daňový systém? A tak se robůtek ještě před narozením začal učit vydávat faktury či hackovat se do databází Ministerstva Financí. Do toho musel hodně posilovat, aby vypdal k světu. Bylo rozhodnuto, že zelená s šedivou jsou dneska cool a tak nosí oblečení v těchto barvách. Jediný, komu se to nelíbilo, byly hlavičky u tabulek. A tak tabulky už hlavičky nemají…
V půlce vývoje byla touha pochlubit se malým robůtkem tak silná, že nešlo odolat. A tak byla velká párty pro pár V.I.P. hostů a ti mohli začít robůtkovi povídat, co by vlastně chtěli vystavit. Jenže zákeřní hosté si začali vymýšlet spoustu bláznovin, začali chtít řešit DPH a cosi jako Proforma faktury. Z toho se malému robůtkovi, i jeho rodičům, udělalo trošku nevolno, ale statečně to vydýchali a hosty nevyhodili. Místo toho společně strávili dlouhé hodiny učením robůtka. Rozhodně to bylo zábavnější než Windows 7 welcome párty.
No a po vyleštění robůtkových zubů (kvůli úsměvu do kamer) a koupení vánočního dárku (bílý jednorožec na hraní), nastal čas představit robůtka světu.
Přeji robůtkovi pod stromeček (a k jeho 0. narozeninám) Fakturoidovi hodně spokojených uživatelů a jeho tvůrcům, Lukášovi s Honzou, hodně platících uživatelů. :)
Osobně jsem měl to štěstí, že jsem se mohl účastnit beta testovací párty a byla to fakt jízda. Robůtek toho už spoustu umí a co neumí, to se velmi rychle učí. Zkuste ho taky!
